Účinky suplementace PUFA omega-3 u bipolární afektivní poruchy

Mezi PUFA omega-3 (polynenasycené mastné kyseliny, s dvojnou vazbou mezi uhlíky na třetím a čtvrtém místě) se řadí například kyselina α-linolenová (ALA), eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA). Jedná se o esenciální látky, které jsou získávány především z mořských ryb a zároveň patří mezi hojně rozšířené potravinové doplňky. Bipolární afektivní porucha (BP) je závažné psychické onemocnění charakterizována extrémními výkyvy nálad – mánie, hypománie, smíšené epizody, subdeprese, depresivní epizody a depresivní smíšené stavy.

Výsledky různých studií naznačují, že by se v léčbě nebo prevenci BP mohly uplatnit právě PUFA omega-3. Mozek je orgán s nejvyšší koncentrací lipidů v těle. Role lipidů jako složek buněčné membrány je jedinečná, protože nejsou pouze statickým „strukturním“ prvkem, ale mají i funkční roli. Změny v lipidovém složení buněčné membrány mají za následek změny její funkce, a tím i funkce buněk. Hlavní lipidovou složkou buněčných membrán jsou fosfolipidy. Fosfolipidové membránové struktury obsahující PUFA jsou selektivně umístěny kolem membránových proteinů (jako jsou receptory, transportéry, iontové pumpy) a vytvářejí vhodné mikroprostředí pro jejich působení. Změna složení fosfolipidových struktur může modifikovat mikroprostředí a tím i funkce proteinů, např. neurotransmisi. Faktory, které modifikují koncentraci PUFA, sfingolipidů nebo cholesterolu v buněčné membráně nervových buněk, pravděpodobně ovlivňují mozkové funkce, jako jsou funkce hlavních monoaminergních systémů (serotonergní, dopaminergní a noradrenergní). Také se předpokládá, že by se PUFA omega-3 mohli na ovlivňování afektivních poruch podílet díky jejich protizánětlivým a antioxidačním vlastnostem. [i]

Další hypotéza vznikla z podobnosti mezi působením běžných stabilizátorů nálady (lithium, valproát) a EPA a DHA na modulaci signálu transdukční dráhy. Všechny čtyři sloučeniny ovlivňují zejména aktivitu proteinkinázy C. Tento vápníkem aktivovaný a na fosfolipidech závislý enzym se hojně vyskytuje v mozku a hraje důležitou roli v pre – a postsynaptické regulaci synaptického přenosu prostřednictvím účinků na uvolňování neurotransmiterů, receptory a iontové kanály, neuronální excitabilitu a genovou expresi.[ii]

Výsledky meta-analýzy studií provedených v pěti různých zemích ukázaly, že BP je spojena s masivním deficitem erytrocytární DHA ve srovnání s demograficky podobnými zdravými jedinci.[iii] Epidemiologická studie v 10 zemích odhalila silný inverzní vztah mezi konzumací mořských plodů, mírou příjmu PUFA omega-3 a mírou celoživotní prevalence BP.[iv] V některých studiích postmortální vyšetření prokázala významně nižší koncentrace DHA v prefrontálním kortexu u pacientů s BP oproti kontrolním vzorkům, avšak v jiné studii autoři nezjistili žádné významné rozdíly v hladinách PUFA nebo jiných mastných kyselin v prefrontálním kortexu mezi pacienty a kontrolami.[v] Autoři systematické review studie z roku 2022 nalezli 15 studií hodnotících hladiny PUFA v krvi nebo jejich příjem u jedinců s BP. Celkově tyto studie podporovaly souvislost mezi metabolismem PUFA a BP. Jedinci s BP vykazovali nižší hladiny EPA a DHA v krvi, což souviselo s jejich nízkým příjmem, vyšší mírou zánětu a vyšším poměrem PUFA omega-6:PUFA omega-3 ve srovnání se zdravými jedinci. Dále autoři nalezli 4 studie ve kterých vyšší hladiny kyseliny linolové (LA) v plazmě a vyšší příjem LA byly spojeny s lepšími nálezy BP, včetně zmírnění symptomů deprese a 1 studii bez významných výsledků týkající se PUFA omega-3. V kohortové studii se 1111 subjekty bylo zjištěno, že pacienti s BP obvykle konzumovali méně PUFA a více nasycených tuků. 3 studie potvrdily, že jedinci s vyššími krevními hladinami EPA, ALA, LA a kyseliny alfa-lipoové měli zlepšenou extraverzi, neuroticismus a byl u nich menší počet pokusů o sebevraždu.[vi]

Zatímco některá epidemiologická a preklinická data podporují důležitost PUFA omega-3 u BP, dosavadní klinické studie přinesly protichůdné výsledky. Například ve studii s 45 pacienty podávání 2 g PUFA omega-3 po dobu 4 měsíců nevedlo k podstatnému zlepšení symptomů nálady.[vii] V 52týdenní studii s 80 jedinci, kteří užívali buď placebo nebo 1 g EPA + 1g DHA nebyly pozorovány významné rozdíly v počtu relapsů epizod nálady, ani v počtu nutných hospitalizací ani úprava medikace. Mezi skupinami se ani nelišila doba relapsu.[viii] Naopak v 12týdenní klinické studii s 82 účastníky byla variabilita nálady, energie, podrážděnosti a bolesti oproti kontrolní skupině snížena ve skupině užívající 1,5 g EPA+DHA a sníženým příjmem LA.[ix] Ve 4měsíční studii pacienti s BP užívající 9,6 g PUFA omega-3 měli oproti kontrolní skupině významně delší dobu remise.[x] Studií s protichůdnými výsledky je k dispozici celá řada. Meta-analýzy randomizovaných kontrolovaných studií s omega-3 mastnými kyselinami pro léčbu deprese bohužel bývají v některých případech neprůkazné, se silnými důkazy o publikační zaujatosti, značné heterogenitě a podstatnými metodologickými nedostatky v zahrnutých studiích. Velké množství heterogenity v nálezech klinických studií lze pravděpodobně připsat vysoce heterogenním populacím, kterým jsou podávány různé doplňky se značně rozdílným obsahem a poměrem EPA a DHA, rozdílnému dávkování, různému hodnocení účinnosti a pravděpodobně i neúplnému zaslepení.¹²

Údaje v odborné literatuře prozatím nepostačují k podpoře doporučení užívat PUFA omega-3 u pacientů s BP[xi], bez ohledu na neškodnost profilu vedlejších účinků, a to především vzhledem k riziku neužívání jiných účinnějších léků nebo terapií a možnému ovlivnění dodržování jiných léčebných postupů založených na důkazech.[xii] Nesprávně léčení pacienti s BP mohou ohrožovat svým chováním nejen sebe ale také své okolí.

Mgr. Věra Klimešová
Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma