Rizika nadužívání vitaminu D

 

Nejznámější funkcí vitaminu D je podpora resorpce vápníku ze střeva a udržování adekvátní sérové hladiny vápníku a fosforu jako důležité podmínky růstu kostí a normální mineralizace kostní hmoty, podílí se na regulaci aktivity kostních buněk v procesu kostní remodelace, zasahuje do imunitních procesů, do fungování neuronu, do inzulinové reaktivity, do autoreparace DNA, do procesů proliferace, diferenciace a apoptózy.1 S rozvíjející se pandemií COVID-19, se objevila řada studií zabývajících se vlivem vitaminu D na prevenci a léčbu tohoto onemocnění, závěry těchto studií jsou nejednoznačné.2 Většina z několika desítek zaregistrovaných klinických studií teprve probíhá a na jejich výsledky si ještě nějaký čas počkáme. Ovšem zvýšený zájem o suplementaci vitaminu D už nastal. A proto se jeví jako velmi důležitá otázka bezpečnosti zvýšené suplementace.

Až 90 % vitaminu D získává organizmus působením UVB záření na kůži, kde dochází ke konverzi 7-dehydrocholesterolu na cholekalciferol (vitamin D3). Dietní zdroje vitaminu D3, jako je maso, tučné ryby, vaječný žloutek, margaríny, čerstvé nepasterizované mléko jsou omezené a za normálních okolností přispívají k udržení stavu vitaminu D v organismu jen malým dílem. Významnější úlohu má tento příjem pouze v podmínkách nedostatku slunečního záření a během některých onemocnění. Rostlinná strava obsahuje ergokalciferol (vitamin D2), který má menší biologickou účinnost. Vitaminy D2 i D3 jsou přeměňovány v játrech na intermediární metabolity, souhrnně označované jako 25- hydroxyvitamin D (25-(OH)D) neboli kalcidiol, který je primární cirkulující formou vitaminu D. Kalcidiol má dlouhý plazmatický poločas eliminace 2– 3 týdny a jeho hladina v plazmě je poměrně stabilní. Dnes je považován za ukazatel dlouhodobého stavu vitaminu D v organizmu s optimální hladinou 75 – 125 nmol/l. Aktivní metabolit vitaminu D, kterým je 1,25-(OH)2D, vzniká další hydroxylací působením 1-alfa-hydroxylázy. V případě vitaminu D3, cholekalciferolu, je tímto aktivním metabolitem kalcitriol neboli 1,25-(OH)2D3. Poločas rozpadu kalcitriolu je krátký - přibližně 15 hod a nevypovídá o dlouhodobém stavu vitaminu D v organizmu. Aktivní metabolit vitaminu D je steroidní hormon, který je přirozeným ligandem jaderného steroidního receptoru vitaminu D (VDR).3

Průměrná denní úroveň příjmu vitaminu D dostatečná ke splnění požadavků na výživu u 98 % zdravých jedinců k udržení zdraví kostí a normálního metabolismu vápníku je pro jedince od 1 do 70 let věku 600 IU (15 μg), pro osoby nad 70 let je tato hodnota 800 IU (20 μg). Doporučená denní dávka (100 % RHP) uváděná na potravinách a doplňcích stravy je 5 μg. (dle 90/496/EHS). Horní hranicí denního dlouhodobého tolerovatelného příjmu je pro vitamin D u zdravých jedinců od 9 let až do stáří dle Institute of Medicine (US) 4 000 IU/den (100 μg/den)4 a podle referenčních hodnot Německé, Rakouské a Švýcarské společnosti pro výživu z roku 2000 je to 2000 IU/den (50 μg/den)5. V ustáleném stavu tento příjem odpovídá u zdravého člověka průměrné hladině kalcidiolu v séru 125 nmol/l. Dle doporučení Endokrinní společnosti pro osoby vyžadující terapii vitaminem D je možný příjem až 10 000 IU/den (250 μg/den). Hodnota 10 000 IU/den je také nejvyšší experimentální dávka, při které nebyly u zdravých osob pozorovány nepříznivé účinky jako je hyperkalcémie. Léčba vysokými dávkami vitaminu D samozřejmě patří do rukou lékařů, při dlouhodobé léčbě s denní dávkou vitamínu D nad 1 000 IU (25 μg) musí být monitorovány sérové hladiny kalcia, bezpečná aplikace vysokých dávek formou doplňku stravy bez lékařského dohledu tedy není reálná. Při dlouhodobém podávání dávek vyšších než 4 000 IU/den (100 μg/den) hrozí reálné riziko chronické toxicity.6 Autoři kvantitativní studie z roku 2003, došli k „pravidlu“, že každých 100 IU vitaminu D v denním příjmu, které jsou navíc, zvyšují hladinu kalcidiolu přibližně o 1 nmol/l. Tedy pacient s hladinou kalcidiolu v séru 20-40 nmol/l, bude k dosažení cílové hladiny 80 nmol/l potřebovat denní dávku vitaminu D cca 2200 IU (55 μg). Ale je nutné si uvědomit, že se jedná pouze o přibližné hodnoty, protože individuální odezvy na dávku se velmi liší.7 Sérová hladina kalcidiolu má mimo jiné vztah k tělesnému tuku a fyzické aktivitě. Více studií ukazuje, že obezita je spojena s nižší koncentrací cirkulujícího kalcidiolu. Zatím není znám mechanismus pro tento efekt, hypotézy zahrnují sekvestraci v tucích, negativní zpětnou vazbu z vyšší koncentrace cirkulujícího kalcidiolu při obezitě a nižší expozici slunečnímu záření díky snížené venkovní aktivitě u obézních. Vyšší fyzická aktivita vede k vyšší koncentraci cirkulujícího kalcidiolu, i když se neví, jak se toto odráží v přímém vztahu mezi fyzickou aktivitou a metabolismem vitaminu D, nebo zda to plyne z množství tělesného tuku nebo expozice slunečnímu záření. Navíc se tyto vztahy liší podle rasy.8

Nežádoucí účinky vitaminu D jsou určeny fyziologickým působením tohoto vitaminu. Nadměrná expozice slunečnímu záření nevede k intoxikaci vitaminem D díky pečlivé regulaci jeho tvorby v kůži. Příznaky z intoxikace se tedy vyskytují nejvíce při užívání potravinových doplňků, a to především špatně formulovaných a neschválených, z fortifikovaných potravin, při nevhodné preskripci a z chyb při užívání. Přičemž mezi popsanými intoxikacemi v odborné literatuře převažují případy používání doplňků stravy, které obsahovaly až několikasetnásobně větší množství cholekalciferolu, než bylo deklarováno na obalu.9 Nadměrné množství vitaminu D je toxické. V organismu dochází k výrazné hyperkalcémii, hyperkalciurii, sérové hladiny kalcidiolu jsou při intoxikaci typicky > 375 nmol/l. Hyperkalcémie může vést k nevolnosti, ztrátě chuti k jídlu, zvracení, svalové slabosti, neuropsychiatrickým poruchám, dehydrataci, polyurii, polydipsii, nefrolitiáze. V extrémních případech toxicita vitaminu D způsobuje selhání ledvin, kalcifikaci měkkých tkání v celém těle (včetně koronárních cév a srdečních chlopní), srdeční arytmii, a dokonce může vést i ke smrti.10,11

Suplementace vitaminem D má bezesporu svá pozitiva, musí však probíhat v bezpečných denních dávkách. Užívání vyšších denních dávek bez monitoringu biochemických parametrů a kontroly lékařem může být nebezpečné.

Mgr. Věra Klimešová 
Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

reference

  1. Matějovská, Kubešová H., Tůmová J., Polcarová V., Meluzínová H., Vitamin D - připomínka
  2. Je vitamin D skutečně efektivním pomocníkem proti COVID-19? Aktuální poznatky a souvislosti, prolekare.cz, 27. 10 2020
  3. Tomíška M., Novotná Š., Klvačová L., Tůmová J., Janíková A., Vitamin D při léčbě nádorového onemocnění, Klin Onkol. 28(2), 2015: 99-104.
  4. Ross A.C., Taylor C.L., YaktineA.L., et al. Dietary Reference Intakes for Calcium and Vitamin D. 1. vydání. Washington D.C : Institute of Medicine (IOM); National Academy of Sciences, 2011. dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK56070/
  5. Deutsche Gesellschaft für Ernährung, Österreichische Gesellschaft für Ernährung, Sweizerische Gesellschaft für Ernährungforschung, Sweizerische Vereinigung für Ernährung. . Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr (DACH). 1. vydání. Frankfurt am Main : Umschau/Braus, 2000. 216 s
  6. Marcinowska-Suchowierska E, Kupisz-Urbańska M, Łukaszkiewicz J, Płudowski P, Jones G. Vitamin D Toxicity-A Clinical Perspective. Front Endocrinol (Lausanne). 9, 2018:550.
  7. Heaney R.P., Vitamin D in health and disease. Clin J Am Soc Nephrol. 3(5), 2008: 1535-41.
  8. Looker A.C., Do body fat and exercise modulate vitamin D status? Nutr Rev. 65(8 Pt 2), 2007: 124-126.
  9. Taylor P.N., Davies J.S., Areview of the growing risk of vitamin D toxicity from inappropriate practice. Br J Clin Pharmacol. 84 (6):1121-1127.
  10. Drábová K., Bienertová-Vašků J., Lokaj P., Dubská L., Obermannová R., Greplová K., Demlová R., Valík D., Štěrba J., Vitamin D – jeho fyziologie, patofyziologie a význam v etiopatogenezinádorových onemocnění, Čas. Lék. čes. 152, 2013: 20-30.
  11. Vitamin D, Fact sheet for Health Professionals, NIH, Office of Dietary Supplements, dostupné z: https://ods.od.nih.gov/factsheets/Vitamin%20D-HealthProfessional/#h2 (cit. 30. 10. 2020)

Jdi zpět