Modulace rozvíjející se hypertenze extrakty hlohu

Hloh je známý především jako rostlina používaná k léčbě kardiovaskulárních chorob, zejména městnavého srdečního selhání, ale tradičně je také indikován k léčbě hypertenze. U nás jsou domácí hned dva druhy hlohu – hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) a hloh obecný (Crataegus oxyacantha či Crataegus laevigata), patří do čeledě růžovité (Rosaceae). Ačkoliv se od sebe drobně liší, co se týče vzhledu, léčivé účinky mají shodné. Listy a květy hlohu obsahují řadu bioaktivních složek, včetně více než 33 identifikovaných flavonoidů, včetně rutinu, kvercetinu, vitexinu, vitexin-2-O-rhamnosidu a hyperosidu, oligomerních prokyanidinů (katechin a epikatechin), triterpenů (ursolové a oleanolové kyseliny), sterolů, kardiotonických aminů (trimethyl-amin), polyfenolů, kumarinů a třísloviny.1 Podle Ph.Eur. má suchá droga Crataegi folium cum flore obsahovat minimálně 1,5 % celkových flavonoidů, vyjádřeno jako hyperosid.
V preklinické studii byli anestetizováni dospělí potkaní samci a jejich karotidy byly kanylovány pro měření krevního tlaku a srdeční frekvence. Po bolusových intravenózních injekcích extraktu hlohu (3,1; 6,3; 12,5 a 25 mg/kg) byl průměrný arteriální krevní tlak přechodně snížen v závislosti na dávce. Byl pozorován větší účinek na diastolický oproti systolickému krevnímu tlaku. 20 minut po infuzi se průměrný arteriální krevní tlak vrátil k počáteční hodnotě. Srdeční tep nebyl žádnou z dávek výrazně ovlivněn. Podání extraktu hlohu před podáním epinefrinu ovlivnilo změnu krevního tlaku, což by naznačovalo, že hloh může ovlivňovat krevní tlak modulací cévní odpovědi na α-adrenergní stimulaci při regulaci krevního tlaku.2 Při jiném experimentu byly normotenzním anestetizovaným potkanům intravenózně podávány různé extrakty C. songarica a jejich frakce. Účast acetylcholinu, prostaglandinů a oxidu dusnatého na hypotenzním a diuretickém účinku extraktu hlohu byla určována pomocí farmakologických antagonistů nebo inhibitorů. Výsledky ukázaly, že vodný extrakt C. songarica obsahuje sloučeniny s hypotenzním a diuretickým účinkem, které mohou být založeny na dráze oxidu dusnatého aktivované muskarinovými receptory nebo inhibici angiotensin konvertujícího enzymu.3
Ve zkřížené klinické studii s 22 účastníky s prehypertenzí nebo hypertenzí 1. stupně byl zkoumán vztah mezi zvyšujícími se dávkami hlohu a jeho účinkem na dilataci zprostředkovanou průtokem brachiální tepny, což je nepřímé měřítko uvolňování oxidu dusnatého. Účastníci byli rozděleni do 4 skupin a 2x denně užívali 500 mg, 750 mg nebo 1250 mg hlohu nebo placebo. Každá léčba probíhala v 7 po sobě jdoucích dávkách během 3,5 dne s minimálně 3,5 denní wash-out periodou mezi jednotlivými dávkami. Mezi jednotlivými léčbami nebyl zaznamenán žádný významný rozdíl v účinku extraktu hlohu na dilataci brachiální tepny.4 V dvouramenné, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii s 60 účastníky byl hloh podáván 2x denně v dávce 450 mg po dobu 12 týdnů osobám s hypertenzí 1. stupně. Krevní tlak byl měřen na začátku, 4. týden, 8. týden a po dokončení 12. týdne. U osob užívajících hloh byl po 4 týdnech naměřen nižší systolický i diastolický tlak, po 12 týdnech byly obě hodnoty významně sníženy. Byly také pozorovány příznivé změny v lipidových profilech. Nežádoucí účinky nebyly hlášeny.5 V jiné dvojitě zaslepené, paralelní, placebem kontrolované klinické studii s 80 pacienty s diabetem 2. typu a hypertenzí (diastolickým krevním tlakem 85-95 mmHg, systolickým tlakem 145-165 mmHg) jedna skupina dostávala placebo a druhá 1200 mg extraktu hlohu/den ve 2 dávkách (odpovídá 6 g sušených květů). 71 % nemocných užívalo jeden nebo více hypotenzních léků. Po 16 týdnech vykazovali účastníci ve skupině užívající hloh oproti skupině s placebem významné snížení průměrného diastolického krevního tlaku, ale ne průměrného systolického. Mezi menší zaznamenané obtíže patřily nevolnost, nadýmání, plynatost, průjem, vyrážka, únava, studené ruce a nohy. Nebyla hlášena žádná interakce s léky.6 Při 4měsíční randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii s 92 muži a ženami ve věku 40-60 let s mírnou primární hypertenzí byl zkoumán účinek orálního podání 20 kapek extraktu hlohu (C. curvisepala) 3x denně v porovnání s placebem. Krevní tlak byl účastníkům změřen na počátku a poté každý měsíc. Ve skupině užívající hloh po 3 měsících klesl průměrný systolický tlak ze 146±16,23 na 135±6,95 mmHg a průměrný diastolický tlak z 92±6,03 na 87±3,74 mmHg, zatímco v placebo skupině byla změna menší (148±12,5 vs. 142±5,98 mmHg; 84±3,51 vs. 89±3,29 mmHg) Nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky.7 V roce 2006 vznikla přehledová studie zaměřená na informace o bezpečnosti hlohových monopreparátů z dostupných klinických studií. Do hodnocení bylo zahrnuto celkem 5 577 pacientů, denní dávka hlohu se pohybovala v rozmezí 160 – 1 800 mg, léčba probíhala v rozmezí 3 – 24 týdnů. Celkově bylo hlášeno 116 nežádoucích účinků, většina z nich byla mírná až střední, nejčastěji se jednalo o závratě, gastrointestinální potíže, nevolnost, bolest hlavy a palpitace. Nebyly hlášeny žádné lékové interakce. Údaje z této studie naznačují dobrou snášenlivost hlohu.
Dostupné klinické studie naznačují, že hloh může být účinný při snižování krevního tlaku u lidí s mírnou hypertenzí, pokud je podáván po dobu nejméně 12 týdnů. V provedených studiích nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí vedlejší účinky. Zdá se tedy, že by mohlo být vhodné užívat hloh ve chvíli, kdy ještě nebylo nutné přistoupit k léčbě syntetickými léky, jako přípravku první volby. K potvrzení nejúčinnějšího léčebného režimu je zapotřebí dalšího pečlivého výzkumu délky léčby a dávkování. Při současném užívání s antihypertenzivy bude vždy nutná konzultace s ošetřujícím lékařem.

Mgr. Věra Klimešová
Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

reference

  1. Fisher C., Materia Medica of Western Herbs, Vitex Medica, Nelson, New Zealand, 2009
  2. Susan W.S., Wong M.M.W., Man R.Y.K., Effects of an Extract of Hawthorn on Arterial Blood Pressure in Anaesthetized Rats, Cardiol Pharmacol: Open Access2, 2013:1
  3. Younis W., Alamgeer, Schini-Kerth V.B., Brentan da Silva D., Junior A.G., Bukhari I.A., Assiri A.M., Role of the NO/cGMP pathway and renin-angiotensin system in the hypotensive and diuretic effects of aqueous soluble fraction from Crataegus songarica K. Koch. J Ethnopharmacol. 249, 2020:112400.
  4. Asher G.N., Viera A.J., Weaver M.A., Dominik R., Caughey M., Hinderliter A.L., Effect of hawthorn standardized extract on flow mediated dilation in prehypertensive and mildly hypertensive adults: a randomized, controlled cross-over trial. BMC Complement Altern Med. 12, 2012:26.
  5. Al-Gareeb A.I.A., Effect of hawthorn extract on blood pressure and lipid profile in patients with stage I hypertension: a placebo-controlled, double-blind randomized trial, Mustansiriya Med. J. 11(1), 2012:52-57.
  6. Walker A.F., Marakis G., Simpson E., Hope J.L., Robinson P.A., Hassanein M., Simpson H.C., Hypotensive effects of hawthorn for patients with diabetes taking prescription drugs: a randomised controlled trial. Br J Gen Pract. 56(527), 2006:437-43.
  7. Asgary S.N. , Sadeghi G.H. , Sadeghi M., Kelishadi R., Amiri M., Antihypertensive effect of Iranian Crataegus curvisepala Lind.: a randomized, double-blind study, Drugs Exp. Clin. Res. 30 (5-6), 2004:221-225.

tagy

Jdi zpět