Lactulosum jako prebiotikum

Některé látky jsou primárně vnímány jako léčivé. S postupným nárůstem klinických a experimentálních zkušeností jim mohou být v jiném doporučeném režimu použití a dávkování připisovány funkce doplňku stravy. Příkladem takového posunu ve vnímání a použití může být laktulóza, která je dnes také považována za prebiotický standard.

V některých zemích je laktulóza schválené aditivum nápojů a potravy s prebiotickými účinky

Laktulóza (4-O-β-D-galaktopyranosyl-D-fruktóza) je polosyntetický disacharid vyrobený nejčastěji katalytickou izomerizací laktózy. Laktulóza se částečně vytváří i v tepelně zpracovaných mléčných výrobcích (například při UHT mléka, obsah laktulózy až 0,5 %). Laktulóza je komerčně dostupná v tekuté formě (musí obsahovat 634-700 g laktulózy/litr) nebo v krystalické formě (musí obsahovat > 95 g laktulózy/100 g), dále obsahuje v minoritním podílu další sacharidy jako galaktózu, laktózu, epilaktózu, tagatózu a fruktózu (uvedené pořadí odpovídá obvyklému kvantitativnímu zastoupení). Laktulóza je jako lék nejčastěji aplikována při chronické zácpě, při těžkém onemocnění jater a při salmonelové enteritidě. V některých zemích jako například v Itálii, Nizozemí a Japonsku je laktulóza schválené aditivum nápojů a potravy s prebiotickými účinky.

Suplementace laktulózy příznivě moduluje poměry ve střevní bakteriální mikroflóře

Laktulóza je převážně metabolizována (fermentována) prostřednictvím sacharolytických baktérií v tlustém střevě (v tenkém střevě se nevstřebává) za vzniku mastných kyseliny s krátkým řetězcem, které mají příznivý vliv na integritu a funkce střevní stěny (na enterocyty) a na funkce jater (na hepatocyty). Suplementace laktulózy také příznivě moduluje poměry ve střevní bakteriální mikroflóře. Potvrzují to výsledky klinického experimentu, kdy byl sledován ve výkalech kojenců poměr mezi počtem bifidobakterií (BIF), anaerobními (ANA) a aerobními (ERO) mikroorganismy, u dětí krmených mateřským mlékem byly počty 10⁹ (BIF), 10⁹ (ANA) a 10^7-8 (ERO), u dětí krmených mléčnou náhradou bez laktulózy byly počty 10¹⁰ (BIF), 10¹¹ (ANA) a 10⁸ (ERO), u dětí krmených mléčnou náhradou fortifikovanou laktulózou byly počty 10⁹ (BIF), 10⁹ (ANA), 10^7-8 (ERO). V porovnání s ostatními prebiotiky (například s inulinem, oligofruktózou aj.) je prebiotická aktivita laktulózy mnohem lépe klinicky popsána a prokázána.

Laktulóza svým vlivem na střevní mikroflóru snižuje enzymatickou aktivitu rizikových enzymů

Velmi zajímavá je svými výsledky klinická studie, kde po dobu 4 týdnů bylo zdravým dobrovolníkům podáváno 2krát denně 10 g laktulózy nebo placeba a byl stanovován obsah kyseliny mléčné, octové, propionové a máselné (obsah příznivě působících mastných kyselin s krátkým řetězcem) ve výkalech. U souboru dobrovolníků užívajících placebo byly změřeny následující průměrné obsahy kyseliny mléčné (14,7 mmol/l), octové (54,8 mmol/l), propionové (13,0 mmol/l) a máselné (5,4 mmol/l). U souboru dobrovolníků užívajících laktulózu byl celkový obsah příznivě působících kyselin mléčné (19,6 mmol/l), octové (71,3 mmol/l), propionové (11,1 mmol/l) a máselné (4,4 mmol/l) signifikantně vyšší. Prebiotické dlouhodobé užívání laktulózy (denní dávky nižší než dávky terapeutické) prokazatelně zvyšuje počty bifidobakterií, laktobacilů a streptokoků v tlustém střevě a naopak prokazatelně snižuje počty klostridií, koliformních bakterií a eubakterií. Tento modulační vliv laktulózy na střevní mikroflóru se příznivě odráží i na statisticky významném snížení enzymatické aktivity některých potenciálně rizikových enzymů, například byla prokázána nižší aktivita azoreduktáz, jejichž působením vznikají kancerogenní a mutagenní aromatické aminy, snížení aktivity bylo také prokázáno u β-glukuronidáz (produktem jsou kancerogenní a mutagenní aglykony), u nitroreduktáz (produktem je mutagenní 1-aminopyren), u ureáz (produktem je prokancerogenní amoniak) a nebo u 7α-dehydroxyláz (produktem je desoxycholová kyselina stimulující buněčnou proliferaci).

Další účinky laktulózy

Studiem velmi početných odborných referencí a důkazů lze dospět k následujícímu schématickému souhrnu doposud popsaných a podložených biologických aktivit spojených s dlouhodobým, perorálním užíváním laktulózy: snižuje pH v tlustém střevě, omezuje bakteriální rozklad močoviny na amoniak, zlepšuje peristaltiku tlustého střeva a urychluje tranzit obsahu střev, zvyšuje osmotickou aktivitu střevního obsahu, změkčuje stolici, usnadňuje defekaci, selektivně moduluje růst střevních bakterií a stabilizuje ekosystém střevní mikroflóry, snižuje enzymatickou aktivitu některých enzymů tvořících rizikové nebo potenciálně rizikové látky, pozitivně moduluje koncentrace lipidů a glukózy v krvi, má preventivní aktivity u gastrointestinálních, urogenitálních infekcí, u zánětlivých onemocnění střev a u radioterapie v oblasti břišní a pánevní, zlepšuje vstřebávání minerálů, má imunomodulační vliv. Výpovědní hodnota výsledků jednotlivých studií je samozřejmě různá, na popsaných aktivitách je však možné se shodnout. K neméně zajímavým informacím patří i experimentální zkušenost, že laktulóza nestimuluje růst kariogenních mikroorganismů v dutině ústní. Energetická hodnota laktulózy je nízká asi 2 kcal/g, tj. asi 8,4 kJ/g).

Mgr. Tomáš Volný