Beta-karoten a ochrana kůže proti UV záření
V praxi se používají i zdravotní doporučení, která mohou mít spíše povahu osobní nebo zprostředkované zkušenosti. Jedním z nich může být doporučení užívání beta-karotenu jako prevence slunečního spálení. Atraktivní hnědá barva kůže po celém těle po intenzivním slunění je i přes všeobecně známá rizika stále v populaci běžná.
Publikovaných odborných referencí zaměřených na popis a ověření ochranného vlivu perorálně užívaného beta-karotenu (BK) je poměrně dost a poskytují dostatečnou sumu experimentálních výsledků k formulaci objektivnějšího odborného názoru na danou záležitost. Soubor rešeršně identifikovaných prací víceméně popisuje vliv perorální suplementace BK na jeho plazmatické koncentrace, na odolnost kůže proti slunečnímu spálení, na výskyt onkologických onemocnění kůže, na stárnutí kůže. Podávaná denní dávka se nejčastěji pohybuje mezi 25-50 mg BK a doba užívání byla 2, 4, 6, 10, 12, 24 týdnů, 2 a 4 roky. Všichni autoři prokázali signifikantní zvýšení (až 4násobné) plazmatické koncentrace BK. K signifikantnímu zvýšení (o 127 %) plazmatické koncentrace BK došlo i po krátkodobém 5denním podávání vyšší denní dávky 120 mg BK. Ovšem užívání denní dávky 180 mg BK po dobu 1-4 týdnů vedlo u většiny probandů ke karotenemii (žluté zbarvení kůže a bělimy oka), nebyly pozorovány žádné signifikantní toxické účinky BK. Významná, australská, randomizovaná, placebem kontrolovaná klinická studie se souborem 1621 dospělých probandů sledovala vliv 2letého podávání denní dávky 30 mg BK na sluneční spálení a onkologická onemocnění kůže. Autoři zjistili, že dlouhodobá perorální suplementace BK signifikantně ovlivňuje odolnost kůže proti slunečnímu záření, u probandů užívajících BK došlo ke spálení kůže (erytém, zčervenání kůže, kožní vyrážka) po delší expozici slunečního záření, suplementace BK však neměla žádný signifikantní vliv na výskyt slunečního spálení (erytému) a na výskyt onkologických onemocnění kůže. Modulační vliv BK na erytém kůže indukovaný UV zářením potvrzuje většina studovaných experimentů. U jedinců dlouhodobě užívajících BK dochází oproti placebovým skupinám k vytvoření erytému až po delší expozici nebo po působení intenzivnějšího UV záření. Ovšem žádná ze studií neumožňuje tvrdit, že dlouhodobé užívání BK je možné považovat za prevenci slunečního spálení. Zajímavý je klinický experiment, kde autoři na souboru 22 dospělých dobrovolníků sledovali vliv 24týdenního užívání denní dávky 30-90 mg BK na výskyt erytému v závislosti na různé intenzitě UV záření (16-42 mJ/cm2). Potvrdili, že u dobrovolníků užívajících BK byla minimální dávka UV záření způsobující erytém signifikantně vyšší. Významná je také kohortová, randomizovaná, kontrolovaná klinická studie se souborem 1188 mužů a 532 žen, ve které bylo po dobu 4,3 let části souboru denně podáváno 50 mg BK, autoři nezjistili žádný signifikantní vliv suplementace BK na úmrtnost osob s kardiovaskulárním onemocněním ani na úmrtnost spojenou s jinými příčinami. Modulační vliv BK je pochopitelně ovlivněn celou řadou dalších vlivů (lokalita experimentu, typ kůže probandů aj.), což významně stěžuje meta-analytické hodnocení. Přesto je dostupné meta-analytické hodnocení 7 zveřejněných randomizovaných, kontrolovaných klinických studií, které potvrzuje modulační vliv suplementace BK na sluneční spálení kůže, ukazuje na dostatečně účinnou denní dávku 25-30 mg BK, přičemž minimální doba suplementace by měla být asi 10 týdnů. Některé experimenty nabízejí řadu zajímavých výsledků. Jejich autoři různými metodami měří antioxidační aktivitu BK v kůži. Potvrzují, že antioxidační aktivita BK je signifikantní, že bude pravděpodobně hlavním mechanismem modulačního účinku BK, a že dochází i k signifikantní redukci lipoperoxidace. Poukazují i na možnou rozdílnou účinnost jednotlivých izomerů BK, aktivitu neutrofilů stimulovaných vyšší hladinou volných kyslíkových radikálů v in vitro experimentu ovlivňuje pouze izomer 13-cis-beta-karoten, u izomeru 9-cis-beta-karotenu se tato modulační aktivita nepotvrdila. Někteří autoři, kteří sledovali vliv krátkodobé (3týdenní, 90 mg BK denně) a dlouhodobé (2 roky, 50 mg BK denně) suplementace BK na proliferaci a aktivitu imunitních buněk, nepotvrdili žádný významný vliv na T-lymfocyty. Zajímavé je také srovnání antioxidační aktivity 14denní suplementace selenu, extraktu ginkga, beta-karotenu nebo vitaminu E. Autoři podle výsledků seřadili užívané složky od nejsilnější antioxidační aktivity takto: selen > ginkgo > beta-karoten > vitamin E. Jiný experiment poukazuje na signifikantní snížení koncentrace karotenoidů v kůži po konzumaci alkoholu. Dvě randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studie neprokazují žádný signifikantní vliv dlouhodobé (5 let) suplementace 30-50 mg BK denně na výskyt melanomu. Meta-analytické hodnocení 9 randomizovaných, kontrolovaných klinických studií nepotvrdilo žádný signifikantní vliv dlouhodobé suplementace BK na onkologická onemocnění. Existují i omezené experimentální zkušenosti s lokální aplikací BK (2 mg BK/cm2) na kůži ve formě krému, které potvrzují inkorporaci BK do kůže při zachování jeho antioxidační účinnosti.
Mgr. Tomáš Volný